Fotbal se v Třešti začal rozvíjet až po první světové válce, tj. kolem roku 1920. Podle vyprávění přinesl kopanou do města třešťský rodák František Bartoš, který jako učeň sedlářský již v roce 1919 hrával fotbal v Jihlavě.
Jaký to ale byl fotbal? Bylo to jakési čutání do míče. Hlavně se kopalo na bránu. Hrálo se na pláckách „Na Hejbalce“, „Nad Chalupami“, „Na Kanále“ i „V Chalupách“.
První skutečný fotbal hráli zde vojáci, kteří měli v Třešti posádku. Bylo to téměř pětset italských legionářů, kteří vstoupili do legií až ke konci světové války a byli ubytováni na různých místech v Třešti. Tržiště se stalo cvičištěm pro celou posádku. Vojáci ve svém tělocviku měli také hru fotbal, který již podle pravidel i když neúplných často hráli. Terén urovnali a oseli trávou. Pak vojáci postavili dvě branky a mohlo se začít na ostro.
Byla to senzace především pro kluky a zdálo se, že hra má takové tempo, že vojáky by snad nikdo neporazil. Hrávalo se i proti mužstvům jihlavské posádky, která byla již na vyšší úrovni, a místní byli často poraženi.
Vojáci po více jak ročním pobytu Třešť náhle opustili. Nebyl to jen tak obyčejný odchod těchto legionářů, ale byla to vlastně demobilizace. A jak už to bývá, zůstalo v Třešti několik vojáků natrvalo. Dva z nich, Arnošt Vítek a Josef Dvořák se jako bývalí hráči vojenské jedenáctky zapříčinili velkou měrou o dalších rozvoj fotbalu v Třešti.
Po odchodu vojáků se na uvolněný prostor nastěhovali páni kluci ze svých nevyhovujících plácků. Protože i několik dospělých odkoukalo od vojáků fotbalové umění, utvořila se první stabilnější fotbalová skupina. Z ní byl v roce 1922 postaven tým s názvem
SK Meteor. Podle vyprávění Františka Vonky a Jindřicha Kováře nastupovali za mužstvo tito hráči: Jaroslav Kovář, Krčmář, Faus, Krušandl, Pachta, Jindřich Kovář, Vonka, Uhlíř, Veselý, Mareš, Mifka a Knes. O něco později mužstvo doplnili Vítek, Dvořák, Buben, Pokorný, Fábera, Horáček a Pilař.
První dresy pro mužstvo šila sestra Jindry Kováře a byly černobílé. Kopačky neměli všichni hráči a tak se kopalo v botách jaké kdo měl.
K prvnímu zápasu s cizím klubem došlo v roce 1923 a to v Batelově s místním SK. Byl prý to tvrdý a velmi rušný zápas, který se vymkl ze stávajících pravidel a Třešť prohrála 12 : 0. Po utkání došlo ke slovní roztržce mezi hráči. Ještě se datuje utkání doma a to „Na tržišti“ s SK Studenou, které domácí vyhráli v poměru 4 : 2.
Po krátkém čase podali majitelé domů v blízkosti tržiště na fotbalisty stížnost a hraní bylo zakázáno. Kopaná se stěhovala na Sokolské hřiště. SK Meteor byl zrušen a přijal nový název
SK Třešť. Mnoho dosavadních hráčů do nového klubu nepřestoupilo a tak v novém prostředí nastoupila tato jedenáctka: Bukovan, Dvořák, Faus, Horáček, Kovář Jar., Kovář Jindř., Mifka, Nosek, Pilař, Vonka a Vrátil. Nejčastějšími soupeři nového klubu byly mužstva z Horní Cerekve, Studené a Telče. Nejrušnější bylo vždy utkání s Telčí a často dalo hodně práce udržet obě mužstva v kázni až do konce zápasu.
Hrát fotbal na Sokolském hřišti nebylo tak jednoduché. Hřiště mohlo být pro fotbal uvolněno jen když jednotlivé skupiny Sokola necvičily. Výbor jednoty Sokol se také usnesl, že pokud chtějí hráči hrát kopanou musí také chodit do cvičení. Mimo tyto podmínky musel klub zaplatit za každý zápas 50,- Kč a za trénink 15,- Kč. Z vybraných peněz od diváků se zaplatila náhrada hostujícímu mužstvu a na pořizování vybavení již nezbylo. Klub SK Třešť však svými dobrými výkony získával postupně čím dál větší počet příznivců. Našli se i tací, kteří začali kopanou finančně podporovat. Byli to: Ing. Meissner, který byl dokonce předsedou klubu, dále Karel Holub zubní lékař, Vladimír Rod konfekcionář a hoteliér Rudolf Krebs.
V roce 1924 vznikl ve městě druhý fotbalový tým – Rudá hvězda Třešť. Toto mužstvo trénovalo „Na tenise“, oblečení mělo nekompletní a na utkání cestovalo většinou na kolech, neboť na auto nebylo. První utkání odehrála Rudá hvězda se soupeři z Rohozné, Dolní a Horní Cerekve. Nejčastěji nastupovali: Hadrava, Kukrecht, Obrdlík, Pavlík, Sachr, Svěrák, Šenkapoul, Trávník, Horáček, Bartoš a Janák.
Později začala RH hrát pravidelnou soutěž o nejlepší mužstvo v oblasti Jihlavy, Třebíče a Znojma. Díky houževnatosti a tvrdosti hráčů držela se RH na předních místech žebříčku. Rudá hvězda nebyla poslední ze založených klubů a tak se v roce 1925 stalo, že skupina kamarádů ze středu města vytvořila RH konkurenci. Název mužstva „Burdovci“ byl odvozen od jména kapitána Františka Burdy. Dalšími hráči byli: Burda Al., Kratochvíl, Krechler, Kubů, Moudrý Julius, Moudrý Josef, Moudrý Lad., Mifka, Fiala Al., Fiala K., Procházka, Svoboda, Bukovský, Hoffbauer, Kašpar, Nosek, Hanus, Rokos, Patočka a Klika. Trenérem byl František Štětina.
Rudá hvězda, ale byla koncem třicátých let daleko aktivnější a sehrála ročně více než 30 utkání. Jediné co mužstvu stále chybělo bylo vlastní hřiště. Řešením se jevilo využití plochy po tesaři Josefu Vlachovi, který měl na ulici J. Hory ohradu ve které otesával dřevo a vázal krovy na stavby. Ten se rozhodl město Třešť opustit a ohradu koupila Jednota proletářské tělovýchovy. Hřiště bylo urovnáno a oploceno ze všech stran. Vymezený prostor byl úzký a měl značný spád. Cvičencům to sice nevadilo, ale při kopané to bylo znát.
Nadále pokračovala jednání s majiteli sousedních parcel o odkoupení sousedních pozemků. Po složitých a zdlouhavých jednáních přišel den pochopení a hřiště bylo zvětšeno.V dolní části byla postavena vysoká síť. Na krásně upraveném hřišti byly postaveny šatny a do nich zavedena voda.
Fotbalistů v Třešti stále přibývalo a tak byl založen nový klub SK Slavia se známými sešívanými dresy, ve kterém se sdružovali poloměšťáci nebo hráči, kteří rádi přestupovali z klubu do klubu a těm se říkalo „primadony“.
Také s „Burdovci“ nastala změna a od roku 1928 přestoupilo celé mužstvo do SK Třešť. Hrálo vždy pohromadě jako záloha a bylo stále obávaným soupeřem i svému prvnímu mužstvu.
